I tma je pro oči důležitá
Fenoménem dnešního městského člověka je všudypřítomné světlo a především světlo umělé. Jakmile se sešeří, rozsvítí se pouliční lampy, celou noc svítí nad městem velkoformátové reklamy a loga na budovách firem, takže velká města se ani v noci nezahalí do úplné tmy. Tmy se prostě snažíme zbavit.
Rovnováha světla a tmy
Pro zdravý organismus je důležitá rovnováha a změna. Přirozené denní světlo a sluníčko je pro oko prospěšné a jeho preventivní účinky proti vzniku některých očních vad jako je krátkozrakost jsou vědecky podložené. Ovšem tak jako se v přírodě střídá den a noc, je i pro naše oko důležité, aby bylo vystavené jak dennímu světlu, tak šeru a tmě.
Lidské oko má oční sítnici pokrytou buňkami citlivými na světlo. Tyto buňky jsou dvojího druhu - jedny jsou více citlivé na rozpoznání barev a druhé fungují velmi dobře při nižším světle a zachycují pohyb. V části sítnice přímo naproti oční zorničce se nacházejí především buňky citlivé na barvy, zatímco v oblastech periferního vidění jsou zastoupeny hlavně ty druhé buňky, pracující při nižším světle. Naše oko sice není přizpůsobené na vidění v naprosté tmě, ovšem díky přítomnosti buněk fungujících v nízké světelné intenzitě dokážeme vidět již při nepatrném světelném zdroji.
Při světle, ať už přirozeném nebo umělém, nepracují buňky v části periferního vidění a naopak neustále přetěžujeme a namáháme buňky reagující na světlo ve středu našeho zorného pole. Pro nás je světlo příjemné pro lehkou orientaci a také pro jasné vnímaní barev - obojí se samozřejmě se sníženou intenzitou světla horší. Pro oko je důležitá rovnováha, aby nedocházelo k přetížení jedněch buněk a přílišné pasivitě druhých.
Například když se zavřete do místnosti bez oken a jediným světelným zdrojem bude pronikající světlo pod dveřmi, bude to dostatečné na orientaci v místnosti. Zprvu budete mít pocit, že nevidíte vůbec nic, nicméně za pár minut si začnou oči přivykat a budete rozeznávat obrysy předmětů. K úplně akomodaci dochází po 20-30 minutách. A protože buňky, které umožnují vidění ve tmě nejsou přímo ve vašem středu vidění, je potřeba se dívat rozptýleně, jakoby očima neustále pohybovat a skenovat místnost.
Jak lépe vidět ve tmě
Lidé ve městech v podstatě přirozené noční vidění téměř nepotřebují, protože si všude mohou rozsvítit. To, že naše oči zcela odvykly dívání za šera nebo za tmy, pak zjišťujeme například při řízení auta v noci mimo město. Noční vidění je však možné zlepšit. K tomu vám pomůže několik zásad:
1) Vyhýbejte se přímému pohledu do světelného zdroje
Bíle světlo, které obsahuje všechny světelné frekvence od červené až po fialovou (viditelné světelné spektrum), okamžitě působí proti naší schopnosti nočního vidění. I pokud je velké šero nebo tma, vyhýbejte se přímému pohledu do světelného zdroje. Pokud chcete použít nějaký světelný zdroj, je nejvhodnější světlo červené nebo zelené, případně modrozelené pro zvýšení ostrosti. Platí, že čím nižší intenzita světla tím lépe. Důležitá je i vzdálenost od světelného zdroje. Pokud si například budete svítit baterkou, tak díky blízkosti k očím se oční zorničky zmenší a neuvidíte nic jiného než místo osvětlené baterkou.
2) Zavřete oči než vstoupíte do tmy
Přechod ze světla do tmy bývá nepříjemný, protože na začátku vlastně nic nevidíme. Nicméně, můžeme si to usnadnit. Než vstoupíte do tmy, zavřete na chvilku oči nebo alespoň přivřete oční víčka. A pokud nemůžete zavřít obě oči, tak pomůže alepsoň jedno oko překrýt rukou. Jakmile jste ve tmě, vyhněte se pohledu do světelným zdrojů.
3) Nesnažte se zaostřit
Nesnažte se zaostřit upřeným pohledem na jeden bod, očima raději těkejte tam a zpět po prostoru, tím si na tmu rychleji přivyknete a lépe uvidíte. Protože ve tmě vidíte periferní částí oka a nikoliv středem, je lepší dívat se mírně vedle předmětu, který chcete vidět.
4) Využívejte přirozeného procesu stmívání
Lidské oko si na tmu plně zvykne po 20-30 minutách. Konec dne a začátek noci se v přírodě děje postupně a oko má možnost si navykat. Tento přechod však zcela chybí při vypnutí světla vypínačem. Pokud tedy například řídíte ke konci dne, odložte sluneční brýle jakmile to je možné, ať si oči mohou zvyknout nejdříve na šero a pak se ve tmě „rozkoukají“ mnohem rychleji.
5) Omezte „skokové přechody“
Běžně jsme si zvykli vyplňovat náš život světlem. A to i tam a tehdy, kdy to není bezpodmínečně nutné. Např. když ráno vstaneme a je ještě šero, automaticky okamžitě rozsvítíme a vystavujeme tak náš zrak nejen zbytečně umělému světlu, ale také skokovému přechodu, který rozhodně neprospívá a není pro nás přirozený. Zamyslete se tedy pokaždé, když saháte na vypínač, jestli je použití umělého světla v daný moment skutečně nutné a nevyhnutelné.
6) Dbejte na správnou úroveň vitaminu A
Zhoršené vidění za šera nebo za tmy může mít příčinu i v chybějícím vitamínu A. Výživa bohatá na vitamín A zahrnuje především vejce, mléčné výrobky, maso (hlavně játra) a některé druhy ryb. Dalším zdrojem je ovoce a zelenina s vysokým obsahem beta-karotenu. Nicméně, zvýšení množství vitaminu A nad standardní úroveň nemá za následek abnormálně lepší vidění v noci a je naopak pro organismus škodlivé.
7) Vyhněte se cigaretám
Nikotin obsažený v cigaretách snižuje naší schopnost nočního vidění. A to platí i u pasivních kuřáků, tedy stačí pokud se jen pohybujete v zakouřeném prostoru.
Zajištění rovnováhy mezi světlem a tmou je pouze jednou - byť mimořádně důležitou - součástí komplexní péče o zrak. Ucelené informace vám poskytne Program pro lepší zrak, který úspěšně využilo již 250.000 klientů z celého světa. Pomůže vám snížit počet dioptrií či zachovat váš zrak zdravý a ostrý po celý zbytek života.
Více o Programu pro lepší zrak.
Článek byl inspirován korespondencí s panem Ladislavem Bittó ze Slovenska, který si s pomocí tmy a dalších technik výrazně zlepšil svoji dalekozrakost.